Včelařská konference

Pytlík do pařáku na vosk se dá koupit ve včelařské prodejně. Lze ho nouzově
nahradit dámskou silonovou pučochou a po skončeném lisování vyhodit i se
zbytky. Větší výtěžnost: dávat do punčoch menší množství voští a jednotlivé
dávky oddělit v koši nařezanými kousky latěk. Lisovat až ustane samovolné
odtékání voskové emulze.
Jako nádoba na jímání vosku se mi osvědčily dvě varianty:
1. plastový kyblík co nejužší a co nejvyšší. Z vysokého voskového válce
malého průměru se nečistoty snadno oškrábnou sekerkou, nebo špachtlí .
2. hranaté plastové vědro ( voskové hranoly se lépe skladují i zasílají
poštou ) ( modrá asi za 99 Kč v globusu, či OBI ).
Pro získání dobře vyčištěného vosku a dobré separace "svinstva" a špinavé
vody je dobré mít vědra zvnějšku tepelně izolovaná ( PS, nebo mont. pěna,
stará deka...) a po skončeném lisování přikrýt deskou PS ( polystyrén ) a
nechat v klidu do rána. Po dobu chladnutí se s tím nesmí hýbat.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: svetlik_konference2 <svetlik_konference2/=/centrum.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 24, 2003 1:23 PM
Subject: Re: Vaření vosku


>
>
>
>
>
>
> Dík Pavle. To sem už vyzkoušel. Ne s pytlíkem. Vosk sem dal do
> takového děravého koše, začal vařit. Vytékaly mi zbytky medu a vosk
> a svinstva, která se procpala přes dírky (asi milimetrové). Jde mi spíš
> o to, do čeho (aby to šlo vyndat) a jakou technikou chytat rozehřátý vosk
> a jak oddělovat frakce: med, vosk a svinstva.
>
> Honza
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

Zdravím všechny,
zajímalo by mne, zda někdo nezkoušel jiné moderní způsoby těžení vosku
ze včelího díla. Nějak bych si to představoval ze staré odstředivky na
prádlo, která by měla dvojí plášť s vodní lázní po obvodu (obdobně jako
vařák).
Doma používáme právě vařák a souše nejdříve rozvařujeme v kotli s vodou.
Když vařák vře tak zednickým šufanem nabereme z kotle látku a lejeme do
pytlíku (z prodejny) do vařáku (pytlík drží žabky ze záclon - protože
vše pálí).
Je to relativně rychlé, ale dlouho trvá fáze, kdy se látka ve vařáku
stlačí a furt teče... ...a kape a kape...
Vosk dáváme do plastové mísy a pak přeléváme do velkého plastového
kýble. Na druhý den nečistoty odstraňujeme širokou špachtlí a tvrdším
kartáčem.

Zdá se mi že odstředění by bylo mnohem přirozenější, rychlejší a byla by
větší výtěžnost a s menší námahou :-)))
Nemáte s tímto způsobem zkušenosti? Hlavně technické provedení, otáčky?
Děkuji.

S pozdravem Aleš Horák

zajímalo by mne, zda někdo nezkoušel jiné moderní způsoby těžení vosku
ze včelího díla. Nějak bych si to představoval ze staré odstředivky na
prádlo, která by měla dvojí plášť s vodní lázní po obvodu (obdobně jako
vařák).

To bude podobná diskuse jako s pohonem medometu, akorát odstředivka je mnohem složitější problém než pohon medometu. Taky se už o tom kdysi diskutovalo a někdo napsal článek o úspěšné úpravě z odstředivky na prádlo do Včelařství. Co si z toho pamatuji, tak jedna z podstatných věcí tam byla úprava koše odstředivky. Koš odstředivky vyložili síťovinou, aby přes otvory neprocházely větší nečistoty a mezi tu síťovinu a koš dali nějaký distanční materiál, tuším, že to dokonce byly vrbové pruty, aby síťovina nebyla přímo na plechu koše.
V dnešní době by se na odstřeďování vosku mohla takhle upravit automatická pračka s bočním plněním. V optimálním případě by se mohlo předpokládat, že plastové a gumové materiály v pračce vydrží styk s roztaveným voskem a že odpadní čerpadlo bude schopné čerpat vosk stejně jako vodu. Pak by v podstatě stačilo pro první pokusy jen příslušně vyložit vnitřek koše - bubnu pračky. Toto je ale spíše řešení pro velkoprovozy.
Pro malovčelaře mne napadá jako cenově přijatelné řešení odstředivka o malém objemu, řekněme na 4 litry rozvařeného voští, poháněná elektrickou vrtačkou. Protože vrtačka má pro tento účel poměrně malé otáčky, musel by koš odstředivky být nízký cca 10 cm a mít poměrně velký průměr, aspoň 30 centimetrů. Otázka je, jak by si takové zažízení vedlo v konkurenci proti stávajícím vařákům.

Já jinak voští už řadu let vyvařuji v hliníkovém odšťavovacím hrnci. Dělám to průběžně, jakmile se mi nahromadí více než 10 rámků. Vosk nalévám do hranaté plastové krabice z polypropylenu, zakryji hadry a nechám den vychladnout. Drolivé nečistoty z koláče vosku očistím obyčejným kartáčem pod tekoucí studenou vodou, zbytek oškrábu nožem. Na 3 - 4 cm tlustém koláči vosku je to tak 1-2 milimetry nečistot. Vosk je pefektně čistý, žlutýa voňavý. Ve zbytcích z hrnce zůstane ještě tak cca třetina až čtvrtina vosku, ty usuším a tak jednou za dva roky zbytky vyvařím ve vařáku.

>
> zajímalo by mne, zda někdo nezkoušel jiné moderní způsoby
> těžení vosku ze včelího díla. Nějak bych si to představoval
> ze staré odstředivky na prádlo, která by měla dvojí plášť s
> vodní lázní po obvodu (obdobně jako vařák).
>

Přiliš komplikované a člověk si při takové práci "zasviní" celý barák,
případně dílnu.


Dovezl jsem si hezkou věcičku z Ljubjane, malý kompaktní parní
vyvíječ,příkon 2200 W, kilo páry za hodinu, původně je to zařízení
určené pro parní čističe a na odlepování tapet.

Použití je následující:

1. Vložíme staré rámky do nějaké vhodné izlované bendy nebo podobně,
například použijeme starý nástavek, případně až tři.

2. Pod nástavek dáme takzvané včelařské pletivo - silnější drát, otvory
cca 4 mm, pozinkované.

3. Pod rám s pletivem vhodnou nádobu, stejného nebo většího půdorysu než
má nástavek.

4. Nástavek(y) zakryjeme.

5. Do jednoho učka umístíme hadici vedoucí z vyvíječe, ostatní ucpeme

6. Do vyvíječe nalejeme asi tak tři litry vody, lepší je měkká deštová.

7. Zapneme vyvíječ

8. Asi po pěti minutách se začne voda v nádobě vyvíječe vařit.

9. Necháme proudit do nástavků asi tak půl a ztři čtvrtě hodiny.

10. Vyvíječ odpojíme, otevřeme nástavky /pozor na riziko opatření/

11. Odebereme rámky, pokud jsou drátkované tak při opatrné manipulaci
vytáhneme prázdné košilky společně s rámkem a odklepneme do nějaké
nádoby

12. Sebereme zbylé košilky ze síta, ideální je zednická lžíce

13. Opakujeme znovu, dokud nám stačí rámky, voda ve vyvíječi nebo nádoba
na vytavený vosk.

14. Získaný vosk konvenčním způsobem roztavíme, případně vybělíme
kyselinou fosforečnou a nalejeme do kónické nádoby, kde necháme
vyhladnout.

Menší nevýhodou tohoto zařízení je pravděpodobně menší výtěžnost v
porovnání s klasickými metodami jako odstředivkou nebo pařákem, která je
však vyvážena jednoduchostí obsluhy a tím, že s výjimkou vkládání a
vyjímání rámků, není potřeba prakticky žádná obsluha, jen stačí občas na
dálku (nádoba je průsvitná, takže je vidět stav vody). Také vyváření u
firmy není nejlevnější a mezi včelaři často panují dohady, že přišli o
část vosku ve prospěch obsluhy.

Celá tahle hračka mě na výstavě u Bienen-Voigtu stála 59 Euro, to byla
výstavní sleva, normálně podle jejich katalogu stojí 63.

Plánuji o tomto způsobu získávání vosku napsat článek do časopisu, kde
budou i fotografie.

S pozdravem

Lněnička

ČOo> Dovezl jsem si hezkou věcičku z Ljubjane, malý kompaktní parní
ČOo> vyvíječ,příkon 2200 W, kilo páry za hodinu, původně je to zařízení
ČOo> určené pro parní čističe a na odlepování tapet.
V Německu je to prý jako odlepovač tapet normálně v OBI a spol. U nás
zatím nevím.
I.

>Dovezl jsem si hezkou věcičku z Ljubjane, malý kompaktní parní
>vyvíječ,příkon 2200 W, kilo páry za hodinu, původně je to zařízení
>určené pro parní čističe a na odlepování tapet.
>
>Použití je následující:
>
>1. Vložíme staré rámky do nějaké vhodné izlované bendy nebo podobně,
>například použijeme starý nástavek, případně až tři.
>
>2. Pod nástavek dáme takzvané včelařské pletivo - silnější drát, otvory
>cca 4 mm, pozinkované.


Z toho, jak někteří uvádějí, že při vaření vosku používají pozinkované nebo špatně pocínované zařízení, mám obavy. Včelí vosk jsou hlavně alkylestery příslušných voskových kyselin a jen část, cca 13 % jsou volné voskové kyseliny. Poškození vosku stykem s těmito kovy a jeho následná „oprava“ kyselinou fosforečnou zvýší poměr volných voskových kyselin na úkor esterů. Může to být taky důvod případného zvýšeného vykousávání mezistěn včelami. Pak se můžeme dohadovat, proč některé mezistěny včely vykousaly, když mají o 20 buněk více nebo méně než optimální a někomu jinému v pohodě vystavily.

Kyselina fosforečná se dá nahradit při čištění vosku výluhem z superfosfátu, ten je v každé drogerii.

Něco jako ten vyvíječ jsem kdysi uvažoval vyrobit, ale nedostal jsem se k tomu. Jako topné těleso jsem chtělpoužít těleso z pračky, to má okolo těch 2200 W. Nádobu spájet z pozinkovaného plechu na objem 5 - 10 litrů, ty 3 litry se mi zdá málo. Nádobu izolovat keramickou vlnou. Na nádobě by bylo něco jako příruba, na kterou by dosedalo víko s vyýstěním na hadici. Těsnění by se dalo udělat ze silikonového tmelu z tuby. Víko by mělo být k nádobě přitlačováno sponkou, aby se dalo rychle odklopit při dolévání vody a kontrole. Hadice by měla vydržet teplotu páry, možná by ale stačila normální zahradní o větším průměru.
Na hadici jsem chtěl nasadit něco jako hubici, aby z ní šla pára pod slabým tlakem a z rámků tavit to voští do nějaké nádoby a dále to voští zpracovat třeba ve vařáku. Chtěl jsem se tím vyhnout hlavně drátkování rámků. Je to jen nápad starý tak 8 -10 let na základě nějakého článku ve Včelařství ( kdyby bylo CD, stačilo by jen zadat do vyhledávače heslo třeba „pára“ a článek by se objevil, ale takhle nenám chuť se prohrabavát starými ročníky), nikdy jsem to takhle nerealizoval.
Třeba ale tohle někoho inspiruje a v tom směru začne něco dělat, ať už jako kutil nebo jako výrobce pro včelaře.


R. Polášek

Dne pá 26. září 2003 13:09 R. Polásek napsal(a):

>
> Něco jako ten vyvíječ jsem kdysi uvažoval vyrobit, ale nedostal jsem se k
> tomu. Jako topné těleso jsem chtělpoužít těleso z pračky, to má okolo těch
> 2200 W. Nádobu spájet z pozinkovaného plechu na objem 5 - 10 litrů, ty 3
> litry se mi zdá málo. Nádobu izolovat keramickou vlnou. Na nádobě by bylo
> něco jako příruba, na kterou by dosedalo víko s vyýstěním na hadici.
> Těsnění by se dalo udělat ze silikonového tmelu z tuby. Víko by mělo být k
> nádobě přitlačováno sponkou, aby se dalo rychle odklopit při dolévání vody
> a kontrole. Hadice by měla vydržet teplotu páry, možná by ale stačila
> normální zahradní o větším průměru.
> Na hadici jsem chtěl nasadit něco jako hubici, aby z ní šla pára pod
> slabým tlakem a z rámků tavit to voští do nějaké nádoby a dále to voští
> zpracovat třeba ve vařáku. Chtěl jsem se tím vyhnout hlavně drátkování
> rámků.       Je to jen nápad starý tak 8 -10 let na základě nějakého článku ve
> Včelařství ( kdyby bylo CD, stačilo by jen zadat do vyhledávače heslo třeba
> &#8222;pára&#8220; a článek by se objevil, ale takhle nenám chuť se
> prohrabavát starými ročníky), nikdy jsem to takhle nerealizoval.
> Třeba ale tohle někoho inspiruje a v tom směru začne něco dělat, ať už jako
> kutil nebo jako výrobce pro včelaře.
>
>
> R. Polášek

Dobry den,

na filmu od p. Jindry z navstevy pr. Kolomeho mne zaujal jeho zpusob vyvareni,
jestli jsem to dobre pochopil, bylo to neco jako velky brutar , kde se vsechno
rozvarilo - proc to pisu , bylo to na drevo. Zkuste si spocitat na kolik Vas
ta hodina ohrevu elektrinou prijde ( tohle uz v reklame na vyvijec pary
nepisi ).

--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Dobry den,
>
> na filmu od p. Jindry z navstevy pr. Kolomeho mne zaujal jeho
> zpusob vyvareni, jestli jsem to dobre pochopil, bylo to neco
> jako velky brutar , kde se vsechno
> rozvarilo - proc to pisu , bylo to na drevo. Zkuste si
> spocitat na kolik Vas
> ta hodina ohrevu elektrinou prijde ( tohle uz v reklame na
> vyvijec pary
> nepisi ).
>
> --
> S pozdravem
>
>                      Jan Cervenka
>
V případě nočního proudu asi tak na korunu, v případě denního na šest až
sedm. Do systému Kolomý budu celou tu dobu ládovat dřevo. To si svůj čas
cením na víc, i kdybych si měl během toho jenom číst noviny.

S pozdravem

Lněnička

On Fri, 26 Sep 2003, Jan Cervenka wrote:

> Zkuste si spocitat na kolik Vas ta hodina ohrevu elektrinou prijde

Dobra: Je-li 1kWh elektriny treba za 3 Kc, pak to je na 2200 W 6.60 Kc za
hodinu.

Pokud to funguje, neni to tak zle. Pokud to nefunguje, je to az dost drahy
provoz ;-)

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

> jestli jsem to dobre pochopil, bylo to neco jako velky brutar , kde se
vsechno
> rozvarilo - proc to pisu , bylo to na drevo. Zkuste si spocitat na kolik
Vas
> ta hodina ohrevu elektrinou prijde ( tohle uz v reklame na vyvijec pary
> nepisi ).

Ještě lepší (úspornější a čistší) by byl pod ten brutar (místo klasickýho
topeniště konstruovaného spíš na uhlí než dřevo) dřevoplynovej hořák, třeba
zvětšenina kempingovýho zplynovacího vařiče jako je k vidění na
http://www.woodgasllc.com/.

Honza

Do ruk sa mi dostal novy katalok fy PROMA ,a medzi inymi vecami ,je tam
aj Odstranovac tapiet WAP75, v suvislosti s vytapanim vosku.

-napatie 230V
-prikon 2000 W
-objem nadoby 4l
-dlzka hadice 3,65 m
-para je vytvorena za 16 min.
-pracovny cas s naplnou 70 min.
-hmotnost 2,6 kg

Na Slovensku to stoji 2990 Sk (uz s DPH),dalsie informacie mozete ziskat na
:
www.promask.sk
www.promacz.cz

katalog strojov a naradia Vam poslu gratis.

S pozdravom Laco S.

Byl jsem v sobotu na přednášce. Mirek Sedláček předváděl jak tavit vosk pomocí vyvíječe páry ( možná to má z Ljublani , nevím ) . Vosk odtekl, zůstaly pouze košilky, které se potom musely vyřezat. To zařízení stálo nějako kolem 5 000 Kč, fungovalo to, dobrý. Zkuste se informovat u něho.

A co třeba takhle ?
Před časem jsem tady popisoval, jak si rozvářím cukr pro krmení. 200 litrový sud, dole propan butanový hořák. Nevím, nezkoušel jsem to, ale určitě by to mělo jít, je to stejný princip- napadla mě jedna věc:

Je to to samé jako když ohříváte v kuchyni knedlíky-

na dno sudu trochu vody, něco s odstupem ode dna ( nožky ) na to posadit nádobu , která je menší než průměr sudu, snad tak o 5-10 cm ( z každé strany 2,5-5 cm ) a do této nádoby stojánek, do stojánku souše, sud zakrýt, voda se bude vypařovat, vosk odteče , v souších zůstanou košilky, vosk bude v nádobě dole. A třeba i na sebe ještě jednou totéž.
účel to splní.

Mě to vyšlo celkem na cca. 3000 Kč, a když to bude fungovat
i pro vosk, tak je to zařízení které se hodí jak pro
rozváření cukru ( cca. 3 hodiny ) tak i jako tavení vosku .

>A co třeba takhle ?
>Před časem jsem tady popisoval, jak si rozvářím cukr pro >krmení. 200 litrový sud, dole propan butanový hořák. >Nevím, nezkoušel jsem to, ale určitě by to mělo jít, je to >stejný princip- napadla mě jedna věc:

A co třeba takhle ?
Nasypat cukr do sudu, nalít na něho vodu horkou minimálně 60 st. z bojleru nebo nějakého jiného akumulačního zásobníku, upnout do vrtačka vrtuli na rozmíchávání barvy ( je za cca 350 Kč v každé lepší prodejně s barvami) a cukr mícháním rozpustit. Já v 50 litrovém barelu dělám pravidelně roztok do 40 litrů, stačí 3 - 4 x po minutě pro míchat a za půl hodiny je to rozpuštěné. V tom sudu by to rozpouštění trvalo o trošku déle ale určitě to je lepší než čarovat s propanbutanovým hořákem. Pokud tam ovšem nemáš k dispozici teplou vodu, v tom případě se omlouvám.

Ten sud určitě není nerezový, nechci vidět, jak bude potom vypadat vosk z takového vyvařování. Myslím, že pokud se bude tady psát o takových způsobech vyvařování vosku, kdy se vosk znehodnocuje stykem se železem a propagovat je, že budu u výrobců mezistěn trvat na tom, aby vyráběli mezistěny pro mne výhradně z mého vosku, nechci mít ty mezistěny vykousané.

Radim Polášek

> takového vyvařování. Myslím, že pokud se bude tady psát o takových
> způsobech vyvařování vosku, kdy se vosk znehodnocuje stykem se železem a
> propagovat je, že budu u výrobců mezistěn trvat na tom, aby vyráběli

Myslím, ľe od toho ta konference je. ®ádný nemá patent na rozum a tím, ľe se
na téma rozvine diskuze je zaručen pohled na věc z mnoha úhlů.
Sám jsem si pracně vyrobil pařák z nerezu, vosk následně přetavuji v
destilované, nebo deą»ové vodě, protoľe vím, co s voskem dokáľe udělat měď,
ľelezo atd.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

Hliník taky vosk poškozuje?Zatím jsem to přetavoval v ešusu,jestli ho to ničí,změním způsob.originál vařáky ale taky nebyly z nerezu, a těch je nejvíc.

Originální vařáky byly buď z pozinkovaného nebo pocínovaného plechu.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: havlík [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Monday, September 29, 2003 8:50 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Vaření vosku
>
>
> Hliník taky vosk poškozuje?Zatím jsem to přetavoval v
> ešusu,jestli ho to ničí,změním způsob.originál vařáky ale
> taky nebyly z nerezu, a těch je nejvíc.
>

V tomto případě píšu za sebe, včelaře , ne jménem firmy, dívám se nato z hlediska vašeho, mám osobní zkušenost s tím, že vybudovat z ničeho včelnici a zařízení je velmi drahá záležitost a každý nato nemá, vůbec to není jednoduché.

Samozřejmě, plyn je dobrý tam, kde není jiný způsob, ale je laciný, a odpadá práce s nějakým dřevem. Vždyť bomba se dá koupit za 150 Kč ( náplň u LPG ) nebo za 300 Kč, tunu cukru jsem s ní rozvařil a stále ještě není zatím prázdná, stále hoří.

1/ Dobré do míst, kde není možnost elektřiny a ve srovnání s ní je to úspornější.

2/ šetří místo a finance, přičemž zvyšuje možnost použití
( vyvařování vosku )Já třeba chci vše dělat v přistavené V3S.

Co se týká toho vosku a znehodnocování- asi to bylo špatně pochopeno, vosk přece nejde do styku se železem. Absolutně.

1/ Sud je železný a povrchově upravený včelaři do něj dávají med, barva je atestovaná. Sud se dá sehnat za 100 Kč použitý nebo si koupit nový, to je jedno. Rozvářím v něm cukr.

2/ Pokud budu vyvařovat vosk tak kde je psáno, že vosk přijde do styku se železem ? Přece vosk teče do nádoby vložené do sudu - vandlík, lavor, co já vím, velká miska na květináč....plech z trouby...
Materiál se dá použít laciný smalt nebo plast ( vydrží 100 stupňů, záleží jaký ) a tyto výrobky se dají koupit v hypermarketech, lacino. Vadí plast vosku ? Myslím že ne. Jde o to, aby to vydrželo tu teplotu, ale to by mělo, potřeba se informovat při koupi, co je to za materiál.Spíše bych volil smalt. A tyto materiály mají většinou přímý atest přece na potraviny, jde tam stejně jen vosk. Co se týká toho stojánku jestli na tom někomu tak záleží tak třeba ať je ze dřeva.

Voda je dole, pára jde nahoru, vosk stéká do nádoby vložené v sudu. Takže s jakým železem že to má přijít do styku, když je i navíc povrchově upravený sud ? Tyto dvě nádoby a stojany nad sebou - vleze se tam toho více. rámky radiálně ( paprskovitě ke středu, do kruhu ) .

co je fakt :
A) pořizovací náklady pro rozváření cukru a tavení rámků nepřekročí 4 až 5 000 Kč. Dvě mouchy jednou ranou.

B) zkuste si porovnat jiné známé technické řešení cenově včetně času a energie a taky místa. Dojdete k zajímavým výsledkům, nevím co by bylo lacinější a podstatně lepší, navrhněte někdo. Všude mi to vychází o 3 až pětinásobek minimálně více. Nevím, mě to řešení vyhovuje.Jako výrobce bych to dělal samozřejmě z kvalitních materiálů a trochu jinak ,ale kdo by mě to koupil ? Vždyť to řešení je vlastně stejné a laciné a mělo by vyhovovat všem.

Plynovou léhev není třeba kupovat na čerpací stanici zaplatíte jen zálohu
120 nebo 500 Kč a při vrácení lahve vám bude vrácena

Pepan

----- Original Message -----
From: "Jaroslav Vodi?ka" <jar./=/vod.volny.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 29, 2003 2:13 PM
Subject: Re: Va?en? vosku


> V tomto případě píšu za sebe, včelaře , ne jménem firmy, dívám se nato z
> hlediska vašeho, mám osobní zkušenost s tím, že vybudovat z ničeho
včelnici
> a zařízení je velmi drahá záležitost a každý nato nemá, vůbec to není
> jednoduché.
>
> Samozřejmě, plyn je dobrý tam, kde není jiný způsob, ale je laciný, a
> odpadá práce s nějakým dřevem. Vždyť bomba se dá koupit za 150 Kč ( náplň
u
> LPG ) nebo za 300 Kč, tunu cukru jsem s ní rozvařil a stále ještě není
> zatím prázdná, stále hoří.
>
> 1/ Dobré do míst, kde není možnost elektřiny a ve srovnání s ní je to
> úspornější.
>
> 2/ šetří místo a finance, přičemž zvyšuje možnost použití
> ( vyvařování vosku )Já třeba chci vše dělat v přistavené V3S.
>
> Co se týká toho vosku a znehodnocování- asi to bylo špatně pochopeno, vosk
> přece nejde do styku se železem. Absolutně.
>
> 1/ Sud je železný a povrchově upravený včelaři do něj dávají med, barva je
> atestovaná. Sud se dá sehnat za 100 Kč použitý nebo si koupit nový, to je
> jedno. Rozvářím v něm cukr.
>
> 2/ Pokud budu vyvařovat vosk tak kde je psáno, že vosk přijde do styku se
> železem ? Přece vosk teče do nádoby vložené do sudu - vandlík, lavor, co
já
> vím, velká miska na květináč....plech z trouby...
> Materiál se dá použít laciný smalt nebo plast ( vydrží 100 stupňů, záleží
> jaký ) a tyto výrobky se dají koupit v hypermarketech, lacino. Vadí plast
> vosku ? Myslím že ne. Jde o to, aby to vydrželo tu teplotu, ale to by
mělo,
> potřeba se informovat při koupi, co je to za materiál.Spíše bych volil
> smalt. A tyto materiály mají většinou přímý atest přece na potraviny, jde
> tam stejně jen vosk. Co se týká toho stojánku jestli na tom někomu tak
> záleží tak třeba ať je ze dřeva.
>
> Voda je dole, pára jde nahoru, vosk stéká do nádoby vložené v sudu. Takže
s
> jakým železem že to má přijít do styku, když je i navíc povrchově upravený
> sud ? Tyto dvě nádoby a stojany nad sebou - vleze se tam toho více. rámky
> radiálně ( paprskovitě ke středu, do kruhu ) .
>
> co je fakt :
> A) pořizovací náklady pro rozváření cukru a tavení rámků nepřekročí 4 až
5
> 000 Kč. Dvě mouchy jednou ranou.
>
> B) zkuste si porovnat jiné známé technické řešení cenově včetně času a
> energie a taky místa. Dojdete k zajímavým výsledkům, nevím co by bylo
> lacinější a podstatně lepší, navrhněte někdo. Všude mi to vychází o 3 až
> pětinásobek minimálně více. Nevím, mě to řešení vyhovuje.Jako výrobce bych
> to dělal samozřejmě z kvalitních materiálů a trochu jinak ,ale kdo by mě
to
> koupil ? Vždyť to řešení je vlastně stejné a laciné a mělo by vyhovovat
> všem.
>

Pokud budeme srovnávat vyvařování celých souší v kotly nebo vytavování vosku z rámků v nástavku parou musíme nejdříve říci kolik těch rámků chceme vytavit. Pro takových 10 nástavků souhlasím s tím, že parní vyvíječ je pohodlené řešení. Pro chovatele, který má ale více než cca 20 včelstev má kotel vytápěný třeba dřevem dostatečný výkon pro to aby svých i několik set rámků vyvařil během odpoledne. Jsou to tedy dvě neporovnatelné technologie.
Honza

Čištění vosku tímto výluhem by mne zajímalo. Můžete mi to podrobně popsat třeba na soukromou adresu? Přesný název, dávkování aj.
Díky Tonda

>Kyselina fosforečná se dá nahradit při čištění vosku výluhem z superfosfátu, ten je v každé drogerii.

Náhrada kyseliny fosforečné superfosfátem

Superfosfát se v skleněné nebo plastové nádobě nasype do vody a nechá tak hodinu rozpustit. Pak se promíchá. Nesmí tam být nerozpuštěné kuličky superfosfátu. Kal se nechá usadit, klidně to může být přes noc, nebo tak nějak. Voda nad kalem se potom sleje a použije pro čištění vosku stejným způsobem jako kyselina fosforečná. Dávkování tak 5 - 15 deka superfosfátu. na 1 kg vosku.
Musím ale napsat, že zatím jsem to nevyzkoušel. Nějaké zlomky zešedlého vosku ale doma mám, tak až někde koupím superfosfát, vyzkouším to.

Účinná látka ve výluhu je sloučenina Ca(H2PO4)2, neboli dihydrogenfosforečnan vápenatý. Při čištění vosku vytahuje železo z vosku a vzniká nakonec fosforečnan vápenatý Ca3(PO4)2
a fosforečnany železité a železnaté FePO4 a Fe3(PO4)2, které jsou všechny nerozpustné.

Z kyseliny fosforečné H3PO4 vznikají jen fosforečnany železa, vápník tam není.

Dále by šly použít dihydrogenfosforečnany přímo jako chemikálie, a to vedle vápenatého dihydrogenfosforečnan sodný NaH2PO4 nebo draselný KH2PO4 , pokud by šly v technické kvalitě sehnat lépe než fosforečná.

CCe v říjnu pan podhájecký a pan Pollášek diskutovali technologii použití superfosfátu pro čistění vosku namísto kyseliny fosforečné. Možná že nejenom mne by zajímalo, zda postup odzkoušeli a s jakým výsledkem?

Nezkoušel jsem superfosfát. Sehnal jsem kyselinu fosforečnou. S tou to celkem šlo. Dal jsem ji ještě asi málo, ale už to nechám. Vosk se zlepšil, je teď světle hnědý.
Tonda.

>> vyvíječ,příkon 2200 W, kilo páry za hodinu, původně je to zařízení

> V Německu je to prý jako odlepovač tapet normálně v OBI a spol. U nás
> zatím nevím.

Už to u nás v nějakym letošnim letáku "Akce" bylo, tuším že byl z OBI nebo
možná Baumaxu.

Honza

> Už to u nás v nějakym letošnim letáku "Akce" bylo, tuším že byl z OBI nebo
> možná Baumaxu.

http://www.promacz.cz/katalog.php?id=260

>9. Necháme proudit do nástavků asi tak půl a ztři čtvrtě hodiny.
>
>10. Vyvíječ odpojíme, otevřeme nástavky /pozor na riziko opatření/
>
>11. Odebereme rámky, pokud jsou drátkované tak při opatrné manipulaci
>vytáhneme prázdné košilky společně s rámkem a odklepneme do nějaké
nádoby

mám mít představu, že když vytáhnu drátkované rámky, tak budou čisté
(bez nutnosti oškrábání)? Tedy když je odklepnu?

S pozdravem Aleš Horák

Můj bratranec,dlouholetý včelař si sestrojil sice primitivní ale účinné
vyvařování vosku z vyřazené automatické pračky.Pokusím se popsat princip.
Byla použita pračka s bočním nebo předním vkládámím prádla.Smaltovaný koš s
nerezovým bubnem i s motorem umístil na stojan tak,že stěna s vkládacím
otvorem je nahoře.Tuto stěnu odstranil a nahradil celokovovým víkem s
nátrubkem.Pod víko je umístěno těsnění ,/ mezikruží / zhotovené z duše
přiměřené velikosti jako buben pračky.Víko s těsněním se upíná k bubnu
sponou upravenou na rychloupínání.
Podobný princip se používá u sudů na med 200 l. Ve spodní části bubnu je
umístěn stejný nátrubek jako ve víku.Vedle je umístěn vyvíječ páry se dvěma
topnými spirálami z automat.pračky.Do koše se vloží řídký pytel a do něj se
narvnají / nacpou / souše vyřezané z rámků. Pára se přivádí hadicí střídavě
do horního a dolního nátrubku, občas se zapíná pravý a levý chod motoru.V
závěru se hadice nasadí na horní nátrubek, pod spodní se postaví konická
nádoba a začne se odstřeďovat intenzivněji střídavě vlevo a v pravo.Tekutina
v nádobách se nechá vychladnout, ztuhlý voskový koláč se očistí od nečistot,
případně se přetaví ještě jednou.Výhody- vysoká výtěžnost a produktivita,
nevýhody- riziková ruční práce
s přemisťováním hadice s horkou párou na nátrubky,vysoká spotřeba topných
spirál.